1912
Historie a prvopočáteční myšlenka Českého baráčnictva se neodmyslitelně váže k městu Kolín. Tady na Kouřimském náměstí byl postaven hostinec, tzv. baráček č.p. 15 a 17. listopadu 1873 byla založena společnost, které dali název Svobodná obec baráčníků. Od začátku se jednalo o nepolitický spolek, složený ze všech tříd obyvatelstva. České baráčnictvo zahájilo svou činnost 25. dubna 1897 pod názvem Veleobec Českého baráčnictva v Praze na Malé Straně v domě č.p. 555. Veleobec spolupracuje s rychtáři jednotlivých Žup, kontroluje jejich práci a činnost. Župní rychtář předává pokyny rychtáři jednotlivých Baráčnických obcí.
Také toto naše sdružení má svá pravidla, regule a povinnosti, kterými se musíme řídit. Nejvyšším a rozhodujícím činovníkem je soused rychtář, místorychtář, synolik, berní, panímaminka, pantatínek, vzdělavatel, praporečník. Dále je to kronikář, šafářka, gratulant, dráb, slídilové účtu. Zástavou jest BARÁČNICKÝ PRAPOR, který nosí praporečník na významná setkávání.
Svéráz – oblečení tetiček: černá sukně a vyšívaná halenka. Při oslavách nosí tetičky kroje MAŘENKA. Sousedé mají: černé kalhoty, vyšívané košile a na hlavě čepici s perem.
Právo rychtářské – symbol vyřezávaný ze dřeva, poklepáním práva o stůl zahajuje a ukončuje rychtář naše sezení. Oslovení pro každého činovníka zní: Počestné právo vážený rychtáři, milé tetičky, milí sousedé, teprve po oslovení může tazatel pokračovat ve svém dotazu.